Hráli jsme


Klub rváčů /2018/

Dramaturgie souboru tentokrát vsadila na generačně kontroverzní americký román Chucka Palahniuka Klub rváčů, který náš studentský soubor uvádí ve vlastní divadelní adaptaci ušité na míru právě PROFIDIVADLU (obdobně jako předchozí titul Katyně). Schizofrenická identita protagonisty odkojeného televizí a opuštěného Bohem je opět umocněna zvráceně černým humorem, třeskutou bizarností, provokativními bonmoty, fantasmagorií, hněvem nad světem plným přetvářky, lží a konzumnosti. To vše uhněteno osobitou režií, vlastní autentickou scénickou hudbou, nápaditou prací se světly, vyváženým zvukem, kreativní scénografií, nekonvenční kolekcí kostýmů… zkrátka tím, na co jsme si už u PROFIDIVADLA za dvacet let zvykli. Postavy inscenace jsou provokativně cynické, ale mají osobité charisma. Představení s rychlým spádem a deprimujícím vyvrcholením nehladí po srsti, právě naopak. No považte, třeba zlomyslně vkládat podprahově vnímané porno záběry do dětských filmů! Ale dost o Klubu rváčů: jediné pravidlo Klubu rváčů je totiž nikdy nemluvit o Klubu rváčů.    

Katyně /2017/

Známý spisovatel a dramatik Pavel Kohout napsal svoji KATYNI jako román. Od studentů Profidivadla Fakulty informatiky Masarykovy univerzity bylo docela troufalé převést vícevrstevnou a mnohovýznamovou románovou předlohu uznávaného dramatika na vlastní studentské drama. Lze se nadít, že to nejspíše v jejich převodu a podání ani tak nebylo drama, jako spíše cosi študácky neuměle krkolomného, zato recesisticky šťavnatého. Ale upřímného, to dozajista. Jen považte: střední odborná katovská škola zakončená maturitou! A v ní sladká studentka Lízinka jako vůbec první diplomovaná katyně na světě! Je to úsměvné? Je to morbidní? Naskakuje při tom husí kůže? Nejspíše to všechno a navíc mnoho jiného. Kdo na vlastní oči neviděl, přišel o hodně.

Oněgin byl Rusák /2016/

„Já stejně nevím, jestli jsem do něj fakt zamilovaná,“ stejská si Součková, protože Antoša je Rusák, zrovna jako ten Oněgin. A na zdi visí soudruh Husák, v ruce srp a kladivo, a chápavě jí k tomu přikyvuje. Některé otázky jsou holt věčné: například jestli bude Součková chodit s Havlíčkem, Kaplanem, Antošou nebo Schlesingerem, jestli je Krugelová mrcha nebo […]

Amatéři /2015/

PROFIDIVADLO na Fakultě informatiky MU v kontrastu k předchozím náročným tragédiím vsadilo letos na výjimečně hořkou funebráckou komedii nejnižší cenové skupiny s názvem AMATÉŘI. Rakev přímo na jevišti, původní pohřební songy studentů, černý humor – někdy snad až příliš černý. V první verzi bylo obsazení výhradně pánské, dramaturgie souboru proto připsala sedm nových dámských rolí doslova jako řemen. Celé je to chvílemi k pláči a chvílemi k smíchem popukání, ale spíš to druhé.

Přelet nad kukaččím hnízdem /2014/

Proslulý román Kena Keyseho, známý pod názvem Vyhoďme ho z kola ven, převedl do divadelní podoby Dale Wasserman a na prknech ProFIdivadla byl uveden
v dramaturgické úpravě Josefa Prokeše.

Pán much /2013/

Osobitá dramatizace románu Williama Goldinga Pán much v rámci genderové korektnosti přivádí na scénu oproti předloze i dívky. Hraje 22 herců (7 žen, 15 mužů) za podpory 37 členného realizačního týmu. Režie Zdeněk Filipec

Rychlé šípy na kolenou aneb Dlouhé Bidlo vítězí /2012/

Na základě slavné předlohy Jaroslava Foglara napsal hru přímo na míru PRO*FI*DIVADLA Josef Prokeš. Přidal navíc Sesterstvo králičího ocásku a zvítězit nechal Bratrstvo kočičí pracky v čele s Dlouhým Bidlem. Celý příběh je rámován nechvalně známými politickými procesy 50. let XX. století.

Pulp Fiction /2011/

Kultovní film Quentina Tarantina do divadelní podobny převedl Robert Král.

Romeo a Julian /2010/

Shakespearovu tragédii Romeo a Julie v překladu Martina Hilského přepracoval Josef Prokeš. Slavné drama bylo převedeno do současného Brna. Romeo z mocné podnikatelské rodiny Monteků se zamiluje do čtrnáctiletého Juliana z nepřátelského developerského klanu Kapuletů, přičemž Romea i Juliana hrají dívky.

Ptákovina /2009/

Inscenace hry Milana Kundery byla realizována pouze jako neveřejná zápočtová semestrální práce pro vzdělávací účely.

Cukrárna Myriam /2008/

Morbidní groteska Ivana Klímy, která diváky sice rozesmála, avšak svým vyzněním nepotěšila.

Návštěva staré dámy /2007/

Drama proslulé tragické komedie Friedricha Dürrenmatta bylo přeneseno do naší moravské současnosti, takže z výroku staré dámy „svět ze mě udělal děvku a já z něj udělám bordel“ o to více mrazilo.

Sajns fikšn /2006/

Hra Mariana Pally sledovala dobrodružnou plavbu vesmírem a eskapády posádky tvořené kapitánem kosmické lidi, umělcem, bioložkou, modelkou, policajtem, obchodníkem a babičkou – bývalou prostitutkou.

Fyzikové /2005/

Drama Friedricha Dürrenmatta.

Nálevna U děkana /2004/

Postmoderní koláž z původních textů studentů i učitelů.

Hamlet, králevic dánský /2003/

Nejslavnější světové drama, uvedené ve starožitném překladu E.A.Saudka, tedy v překladu, který dosud
v Brně nikdy uveden nebyl.

Dilema mentálního dálnopisu /2002/

Lyrizující groteska studenta informatiky Ondřeje S. Nečase využila prvků sci-fi a fantasy k vytvoření osobité zápletky, plné gagů, humoru a napětí.

Mezinárodní konference Neofeministického sdružení FI MU /2001/

Reality show imitující mezinárodní konferenci se vším všudy – s výborem, presidentem, příspěvky přijatými i nepřijatými. Součástí představení bylo i vystoupení mažoretek, dívčí box a pěvecké sólo kontraaltisty s původní kantátou, napsanou Mikulášem Piňosem právě pro tuto příležitost či přednáška Jana Boudy „Kvantová teleportace ženy“. Brněnský tisk se obšírně rozepsal o inzultaci člena výboru rozezlenou feministkou. O úspěšnosti divadla svědčila skutečnost, že spousta účastníků uvěřila v autenticitu konference.

Labyrint světa a lusthauz srdce /2000/

Komenského předloha zdramatizovaná Ludvíkem Kunderou, který se i s chotí premiéry zúčastnil. Labyrint světa byl převeden do labyrintu spleti chodeb fakulty informatiky a jejího okolí.

Přelet horkovzdušného balónu nad Fakultou informatiky
Přelet horkovzdušného balónu nad Fakultou informatiky /1999/

Divadelní performance peaviatická. Děkan fakulty mává z koše balónu a rozhazuje cukrátka, pěje dívčí sbor, tančí labutí balet sboristek státního divadla v Brně.

Lambda Kalkulka
Lambda Kalkulka /1998/

Osobitá improvizační groteska na téma Červené Karkulky.